Sedm minut života
Mnozí lidé jsou tak velice zaneprázdněni, že si nenajdou ani 7 minut za celý svůj život, které by věnovali tělu, ve kterém hostují a parazitují od narození do smrti. Za oněch pouhých 7 minut lze zacvičit sestavu různých cviků. Může to být například sestava cviků uvolňovacích, protahovacích, posilovacích, pohybových a jiných. Může to být například ranní rozcvička.
Za několik let by se vytrvalé provádění nějakého cvičení muselo jistě nějak projevit. Předpokládejme, že kladným vlivem. Místo toho většina pasivních i aktivních lidí pravidelné a uvědomělé individuální cvičení přehlíží. Běžný člověk pro něj nenachází motivaci, čas, ani sílu. Pro mnohé osoby je tělocvik dokonce ponižující. Pokud není tělesná činnost profesionální nádeničinou, připadá člověku postiženému civilizační degenerací nechutná. Mnohým lidem připadá takové zvrácené chování jako rozumné.
Tělesná kultura získala u veřejnosti fatální renomé. Lidé se pomocí moderního způsobu života učí, jak se žít nemá. Zaslepeni naivním optimizmem, získávají negativní zkušenosti a připravují se na utrpení. A dobře míněné rady je v jejich falešném postoji pouze utvrzují.
O tělo, které občané používají, využívají a zneužívají, se mají starat druzí. Chodící nebo ležící mrtvola působí úctyhodným dojmem. Radost z bytí a z pohybu se z lidské společnosti vytratila. Abyste se mohli hýbat, musíte podlehnout razantnímu nátlaku reklamních nabídek, které skrytě nebo otevřeně atakují vaše nejnižší pudy.
Děti jsou od narození vlastně nemocné. Bez pomoci lékařů a odborníků se dnes lidé nepočnou, nenarodí, nenadechnou, nenajedí, nenapijí, nevyprázdní, nevyspí, nepřežijí a neumřou. Záhy po narození se u příslušníků západní kultury začínají projevovat první zdravotní obtíže. S narůstajícím věkem nastávají nepříjemné zdravotní problémy. Věda, technika, ekonomika, politika, kultura, civilizace a jiné výdobytky a vymoženosti, které všechny měly zajistit příjemný, klidný a šťastný život, člověka naopak uštvou k smrti. Ekonomika je přece založena na devastaci člověka a přírody.
Nějakých 7 minut denně, to je 2.555 minut ročně a 178.850 minut za nějakých 70 let průměrné délky života. Je asi 2.980 hodin, asi 745 dní a celkem asi 2 roky života. Aby oněch 7 minut cvičení mělo blahodárný účinek, musí být prováděny spontánně, uvědoměle, pozorně a správnou technikou.
Při dobré metodě se první výraznější kladné výsledky mohou projevit asi po půl roce. Cvičenec ovšem musí být schopen přijmout metodu správnou metodu cvičení a musí vytrvale cvičit. Musí cvičit, tak jako kdyby cvičit vůbec nemusel – musí cvičit svobodně, nezávisle na druhých, při dobré náladě, v dobrém rozpoložení mysli.
V obvyklém případě však začínající cvičenci několik let oscilují kolem zmíněných problémů, aby mezitím ještě více zestárli, zchátrali a ochuravěli, zatímco jejich výchozí pozice pro systematický trénink se stává ještě horší, než byla předtím.
Za sedm minut, lze například provést 20 různých cviků. Tyto cviky nemusí být každý den stejné a mohou se dokonce lišit ve způsobu svého provedení. Může to být „obyčejná“ ranní rozcvička.
(© VL, 2014-5-19)